ÚVOD
FIGURÁLNÍ KRESBY
FIGURÁLNÍ MALBY
KOMIKSY
PRÁCE S KOMIKSY
NEDĚLNÍ ŠKOLA
PUBLIKACE
REALIZACE
VÝSTAVY
OSTATNÍ

ÚVOD

Malíř, kreslíř. Vedle výtvarné činnosti se od mládí zabývá historií letectví se zaměřením na období II. světové války. K této problematice vydal od roku 1991 na dvacet knižních titulů. V letech 1977–1981 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, obor knižní a užitá grafika (prof. Dalibor a Ivan Chatrní) a v letech 1981–1985 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor speciální pedagogika. Od roku 1985 je zaměstnán jako speciální pedagog a učitel. Samostatně vystavuje od roku 1983 (ČR, Švýcarsko). Kolektivních výstav se zúčastňuje od roku 1984 (ČR, SR, Německo, Švýcarsko). Jeho práce je vedle řady domácích i zahraničních soukromých sbírek zastoupena ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a ve sbírce akciové společnosti Královopolská, Brno.

V letech 1990–2002 byl členem TT klubu výtvarných umělců a teoretiků v Brně a od roku 1991 je členem Spolku olomouckých výtvarníků. Žije a působí v Olomouci. Se základními řemeslnými znalostmi se seznámil už v dětství u svého dědečka a otce, malířů Františka a Miroslava Šnajdra st. S vlastní výtvarnou činností započal přibližně už ve dvanácti letech, kdy začal – inspirován zahraničními časopisy a četbou mayovek – kreslit do školních sešitů komiksové příběhy. Během studií na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně se zajímal o knižní ilustraci.

Po skončení studia se vrátil zpět do Olomouce a v jeho tvorbě lze vedle doznívání zájmu o ilustrační tvorbu vysledovat už od konce 70. let jednoznačný příklon k vypjaté, expresivním rukopisem ztvárněné figuraci. V roce 1982 si vytvořil svoji techniku mačkaných reliéfů a později vrstvených reliéfů, v nichž výchozí figurální téma (nejčastěji ženská postava) postupně opouštěl ve prospěch emocionálního účinku vlastního procesuálního vzniku díla (např. vrstvení a následné drásání papírového reliéfu) s akcentem na to, že do papírové hmoty lze vcelku bezprostředně otisknout své momentální psychofyzické rozpoložení. Od této představy byl už jen krok ke zpětnému návratu ke zřetelně čitelné figuře, tentokrát však v monumentálním měřítku.

Šnajdrovy první velkoformátové kresby vznikly už v roce 1985 a kontinuálně se jim autor věnuje dodnes. Prvotním impulsem k jejich vzniku byla mladická touha zastavit čas a navždy si pro sebe zachytit intenzivní pocity z končícího vztahu formou obkreslení obrysu ženského těla. Tím byl dán rovněž formát kreseb – určují jej rozměry lidského těla (šířka právě na rozpažení rukou).

První a snad nejvýraznější figurální soubor vznikal v letech 1985–1986 a týkal se autorovy vlastní introspekce, měl podobu série více či méně expresivních autoportrétů.Teprve potom začal Šnajdr ml. obkreslovat i jiné osoby – především sestru, přátele, a později svou budoucí ženu. „Rodinným kresbám“ se ostatně autor věnuje – s různými odskoky (komiksové obrazy, reflexe kreseb vlastních dětí, citace reklamních poutačů z éry končícího socialismu, a nejnověji cyklus obrazů s tématem svatých) – od roku 1997 dodnes. V nejnovějších pak můžeme pozorovat zřetelné zklidnění dříve většinou až existenciálně vypjatého výraziva směrem k harmonické malbě, vyjadřující malířovo přesvědčení, že rodinný život je tou nejlepší inspirací i pro jeho další tvorbu.

Ačkoliv autor sám pokládá za těžiště své práce právě velkoformátové  figurální kresby, dlouhodobě pracuje také s motivem komiksu. Reinterpretuje při tom své vlastní chlapecké komiksové příběhy. V tomto duchu vytvořil řadu malířských či kresebných sérií (Rytíř Čestné legie, 1996–1999; Hrdinové, 2002, Indiáni 2006, Muž proti muži, stroj proti stroji). V posledních letech se dotýká rovněž problému duchovní malby – zde interpretuje fragmenty svých dětských sešitů z hodin náboženství.

 

© Miroslav Šnajdr ml.
Všechna práva vyhrazena. Zákaz jakéhokoliv užití jakéhokoliv materiálu z těchto stránek bez vědomí autora.
Web by Morrison